C E S T O V N Í Z P R Á V A
z odborné exkurze, konané ve dnech 18. – 24. září 2010
I. Účel cesty
Účelem odborné exkurze, kterou pořádala Česká lesnická společnost, pobočka Ostravské městské lesy, s.r.o. pro pracovníky organizací Ostravské městské lesy, s.r.o., Ústav pro hospodářskou úpravu lesa, pracovníky obcí s rozšířenou působností a pracovníky krajského úřadu, zabývajících se problematikou lesního hospodářství, bylo získání zkušeností z oblasti lesního hospodářství Rumunska.
II. Účastníci cesty
Za Magistrát města Ostravy:
RNDr. Alena Kanclířová - vedoucí odboru komunálního a bytového
Ing. Pavla Zezulková - referent odboru komunálního a bytového
Ing. Robert Veselý - referent odboru ochrany životního prostředí
Ing. David Vrbka - referent odboru ochrany životního prostředí
III. Stručný časový program
Sobota 18. září 2010
Cesta do Rumunska přes Slovensko a Maďarsko.
Neděle 19. září 2010 Přejezd přes Maďarsko a Rumunsko, příjezd na ubytování ve večerních hodinách.
Pondělí 20. září 2010
Odborná exkurze - návštěva ředitelství státních lesů v Suceavě, setkání s lesníky ze Suaceavského regionu, ukázky lesnických objektů, hřebčín Radaut, obora Mardzina a lesní úřad Mardzina.
Úterý 21. září 2010
Odborná exkurze – návštěva lesního úřadu Stulpikani, prales Slatiora, lesní úřad Pojorata, smrkový prales Giumalani, odchovna ryb.
Středa 22. září 2010
Odborná exkurze – návštěva lesního úřadu Dorna Candrenilor, rašeliniště Tinovul Mare, národní park Calimani, ukázka bývalého dolu na těžbu síry.
Čtvrtek 23. září 2010
Odborná exkurze – ukázky po stopách činnosti prof. Josefa Opletala, úzkokolejná lesní železnice, v odpoledních hodinách odjezd do České republiky přes Maďarsko a Slovensko.
Pátek 24. září 2010
příjezd do České republiky.
IV. Odborný program
Lesy v regionu Suceava
V letech 1775-1918 byla Bukovina součástí Rakousko-Uherska. V letech 1783-1948 byla převážná část lesů v Bukovině v majetku Ortodoxního náboženského fondu Bukoviny. V tomto období zde významně působili lesníci z Čech, Moravy a Rakouska. V roce 1948 došlo ke znárodnění všech lesních majetků. K jejich navrácení došlo a po roce 1990, a to ve čtyřech etapách (na základě celkem 4 zákonů). Privatizace měla zpočátku značné ekologické dopady v důsledku neřízené těžby dřeva, což je vidět v krajině doposud. Struktura lesů v regionu Suceava je následující: 78 % tvoří lesy v majetku státu a 22 % lesů patří obcím, církvím a fyzickým osobám. Celková výměra lesů v regionu je 450 tis. ha, z čehož v majetku státu je 349 tis. ha. Lesnatost v regionu je 52 %. Nadmořská výška se pohybuje od 200 do 2200 m n. m. Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrné roční srážky jsou 850 mm. Průměrný roční přírůst je 8,7 m3/ha. V oblasti se nachází tři národní parky o celkové rozloze 24 tis. ha a dále lesní rezervace o celkové výměře 4 tis. ha. Lesní hospodářství patří do kompetence Ministerstva životního prostředí. Celková výměra lesů v celém Rumunsku činí 6,397 mil. ha, což představuje lesnatost 26,7 %. Generální ředitelství státních lesů sídlí v Bukurešti. Vysoce produkční lesy v horách dotují hospodaření lesů v nížinných oblastech Rumunska. Obrat státních lesů v Suceavě byl v roce 2009 24,5 mil. euro, přičemž čistý zisk tvořil 6 % z obratu. Ze zisku státní lesy odvádějí 50 % do státního rozpočtu (pro rok 2010 byl odvod zvýšen na 90 %). Nad celým hospodařením v lesích dohlíží ředitelství státních lesů v Suceavě. Strukturu státních lesů tvoří 24 lesních úřadů, 4 správy cest a toků, centrální školka, 2 správy národních parků a 2 chovné stanice koní. V oblasti, kterou jsme navštívili, převažují vysoce kvalitní porosty produkující zejména rezonanční dřevo. Do výměry lesního majetku 100 ha se nezpracovávají lesní hospodářské plány. Zpracováním lesních hospodářských plánů jsou pověřeny licencované právnické osoby a náklady na zpravování lesních hospodářských plánů nese vlastník (průměrná cena plánu je cca 5 euro na 1 ha). 74 % tvoří listnaté porosty a 26 % tvoří jehličnaté porosty. Z dřevin převažuje smrk, jedle a buk. Lesy se funkčně rozlišují pouze do dvou kategorií – produkční lesy (66 %) a ochranné lesy (34 %). Prioritou ochranných lesů je ochrana vody, půdy, klimatu a původních porostů. Výběrný les se vyskytuje pouze na ploše 2400 ha, v posledních letech dochází u drobných vlastníků lesa k nárůstu výměry nízkého lesa (pařeziny). Ředitelství má na starosti rovněž údržbu 100 km státních cest a komunikací a 2075 km lesních cest. Průměrná hustota lesní cestní sítě je 7,4 m cest na 1 ha, optimální by bylo 13 m cest na 1 ha. Výše průměrného ročního etátu je 1,2 mil. m3. Etát tvoří 855 tis. m3 mýtní těžby a 288 tis. m3 tvoří výchovné těžby. Během posledních deseti let byla část lesních porostů poškozena větrnými a sněhovými kalamitami, což si vyžádalo značné náklady na obnovu lesa. Při větrné kalamitě v roce 2007 bylo poškozeno 5,4 mil. m3 dřevní hmoty. Holoseče tvoří pouze 8 % obnovních těžeb, zbývající část obnovních těžeb tvoří přípravné seče (56 %) a cloné seče (36 %). Dřevní hmotu prodává ředitelství státních lesů v Suceavě. Z 65 % se dřevní hmota prodává v dražbě na stojato, těžba, přiblížení a odvoz dřeva je záležitostí kupce. Zbývajících 35 % dřevní hmoty vytěží dodavatelské společnosti a na odvozním místě ji prodají samotné státní lesy. Výběrný les se vyskytuje pouze na ploše 2400 ha, v posledních letech dochází u drobných vlastníků lesa k nárůstu výměry nízkého lesa (pařeziny). V roce 2009 bylo 480 ha lesa obnoveno přirozenou obnovou a 920 ha lesa bylo zalesněno uměle, z čehož 290 ha tvořily plochy, které státní lesy zalesnily na pozemcích soukromých vlastníků, jež vznikly v důsledku neřízených těžeb těchto vlastníků. Reprodukční materiál lesních dřevin je produkován v lesních školkách o celkové výměře 108 ha, produkci školek tvoří z 60 % jehličnaté dřeviny a 40 % tvoří listnaté dřeviny. Převážná část sadebního materiálu je produkována v centrální školce o rozloze 55 ha a v dalších 61 regionálních školkách. V oblasti se dále nachází 136 malých podokapových školek, které se využívají k produkci zejména javorů a olší pro doplnění přirozené obnovy. Z hlediska ochrany lesa se vyskytují značné problémy se zpracováním dřeva napadeného kůrovcem a se škodami způsobenými zvěří v porostech do 60 let věku. Poškození porostů houbovými fytopatogeny není významné. V oblasti se nachází 27 uznaných honiteb, které spravují státní lesy. 20 honiteb se nachází v horách a 7 v nížině. Celková výměra honební plochy je 324 tis. ha, z čehož 220 tis. ha tvoří lesní pozemky. Státní lesy dále obhospodařují oboru o výměře 425 ha. Lov v honitbách probíhá formou poplatkových odstřelů. Loví se zejména zajíci, tetřevi, zvěř srnčí, daňčí, vysoká, černá, vlci a medvědi. Významná je rovněž produkce lesních plodů. Státní lesy ročně vykoupí od soukromých subjektů cca 175 tun hub a cca 20 tun léčivých rostlin. Produkce lesních plodů je z 90 % exportována do Německa. Státní lesy v rámci přidružené výroby provozují dvě odchovny ryb. Státním lesům se dále podařilo v roce 2002 převzít do péče hřebčíny v celém Rumunsku. V oblasti Suceavy se nachází dva hřebčíny. Jeden z nich se specializuje na chov závodních arabských koní, druhý chová huculské koně, které se používají k přibližování dřeva v lesích a pro tažné účely.
Lesní úřad Marginea a obora Marginea
Lesní úřad obhospodařuje celkem 15,5 tis. ha lesa, z čehož 12800 ha jsou státní lesy a 2700 ha jsou obecní lesy. Hospodaří se v různorodých podmínkách, kdy nadmořská výška se pohybuje od 200 m n. m až do 1200 m n. m. Lesní úřad se skládá s pěti revírů a zaměstnává 52 zaměstnanců, z čehož je 9 technicko-hospodářských pracovníků. Obrat za minulý rok byl 2,2 mil. euro. Kromě lesního hospodářství se specializuje na myslivost. Jeho součástí je obora o výměře 425 ha, kde je chováno 300 ks černé zvěře a 35 ks vysoké zvěře. Roční odstřel je cca 7 ks vysoké a 70-80 ks černé zvěře. O provoz obory se starají 3 zaměstnanci. Dále lesní úřad provozuje 2 lovecké revíry, jeden v horách o výměře 8000 tis. ha a jeden v nížině o výměře 7500 ha.
Hřebčín Radaut
Hřebčín byl založen v roce 1872 a specializuje se na chov arabských plnokrevníků pro závodní účely. Celkově obhospodařuje 400 ha zemědělské půdy a současné době chová 303 arabských koní. V minulosti se jednalo o státní zemědělský podnik, který v roce 2002 převzaly stání lesy. Hřebčín má mezinárodní úroveň a pořádá chovatelské výstavy. Státní lesy v Suceavě provozují v horách ještě druhý hřebčín v nadmořské výšce cca 1200 m n.m., který se specializuje na chov huculských koní pro přibližování dřeva a v současné době jich chová 430 ks.
Lesní úřad Stulpicani
Lesní úřad obhospodařuje celkem 17 tis. ha lesa, druhová skladba porostů je 60 % smrku, 20 % jedle a 20 % buku. Průměrná roční výše těžby je 70 tis. m3. Na ústředí lesního úřadu je zaměstnáno 12 zaměstnanců, lesní úřad je rozdělen do šesti revírů, které mají na starosti čtyři revírníci. Na území lesního úřadu se nachází prales Slatiora, jehož výměra činí 1085 ha a nachází se v nadmořské výšce 790 až 1350 m n. m. Jedná je různověký prales, tvořený smrkem, jedlí a bukem. Průměrná zásoba je 931 m3/ha. Prales byl vyhlášen v roce 1904 na ploše 408 ha, na jeho území se nachází několik endemických rostlinných druhů.
Lesní úřad Pojorata
Lesní úřad obhospodařuje celkem 17 tis. ha lesa, z čehož 20 tis. ha je státního lesa a 5 tis. ha lesa je měst a obcí a 2 tis. ha tvoří majetky soukromých vlastníků. Státní lesy vykonávají soukromým vlastníkům funkci odborného lesního hospodáře za roční poplatek 10 euro/ha. Porosty tvoří z 90 % původní stejnověké smrkové porosty v nadmořské výšce 870-1850 m. n. m. pocházející z přirozené obnovy, které jsou často poškozovány větrem. Při větrné kalamitě v roce 2002 zde bylo poškozeno cca 400 ha lesních porostů. V rámci lesního úřadu jsme dále navštívili horský smrkový prales Giumalau a odchovnu pstruhů. Státní lesy v rámci přidružené výroby provozují dvě odchovny ryb, v nichž produkují 6 tun síhů, 10 t pstruhů a násadu, kterou používají k zarybňování horských vodních toků. Vyprodukované ryby prodávají velkoodběratelům.
Lesní úřad Dorna Candrenilor
Lesní úřad obhospodařuje celkem 14 tis. ha lesa z čehož 9 tis. ha je státního lesa a 5 tis. ha tvoří majetky šesti obcí. Nadmořská výška je 850 až 2000 m n. m., průměrná roční těžba je 65 tis. m3. Problémy jsou s biotickými činiteli (vítr a sníh) a z biotických činitelů je největším problémem podkorní hmyz. Problematická je komunikace s vedením obcí, které vlastní lesní pozemky v dané oblasti. Obce nemají zájem peníze získané těžbou reinvestovat opětovně do lesů a chtějí je využít k jiným účelům. V rámci lesního úřadu jsme navštívili rašeliniště Tinovul Mare. Jedná se o největší rašeliniště slatinného typu v regionu, jeho výměra činí 688 ha a nachází se v nadmořské výšce 950 m n.m. Poprvé bylo popsáno v roce 1810 a od roku 1950 je vyhlášeno rezervací. Z dřevin zde převažuje borovice blatka a smrk s příměsí břízy a vrby.
Národní park Calimani
Jedná se sopečné území s převahou smrku a příměsí borovice limby. Horní hranice lesa je v 1700 m n. m., nad ní se nachází pouze kosodřevina a alpínské louky. Borovice limba je extrémně odolná pro poškození sněhem a větrem, některé její exempláře v oblasti jsou staré až 600 let. V současné době je v oblasti zvýšený výskyt kůrovce. Na části národního parku se nachází bývalý důl na těžbu síry. V současné době probíhá rekultivace této části národního parku, byly odstraněny stavební objekty dolu, upraveny svahy výsypek a v současné době dochází k samovolnému zarůstání ploch po těžbě náletovými dřevinami.
Činnost českých a moravských lesníků v regionu Bukovina
V období, kdy Bukovina byla součástí Rakousko-Uherska, byla převážná část lesů v Bukovině v majetku Ortodoxního náboženského fondu Bukoviny. V tomto období zde významně působili lesníci z Čech a Moravy, kteří vybudovali infrastrukturu celé oblasti, která je dodnes zčásti funkční. Jedná se zejména o lesní cesty, budovy, železnice, pily a továrny na zpracování dřeva, mosty a zařízení pro plavení dřeva. Nejvýznamnější lesníci, kteří zde působili, jsou prof. Josef Opletal a Ing. Franz Čech. Rovněž se podíleli na popisu a zařízení lesních porostů v oblasti a na vyhlašování chráněných území. V rámci exkurze jsem zhlédli některé objekty (úzkokolejnou železnici, pilu, administrativní objekty, hájovny, lesní cesty), historické materiály, dokumentární film o činnosti prof. Opletala a navštívili jsme pomník prof. Opletala.
V. Výsledky a přínos exkurze
Exkurze umožnila shlédnout a porovnat současný stav hospodaření v lesích Rumunska a České republiky. Oblast geologicky náleží do karpatské soustavy a její přírodní podmínky se blíží přírodním podmínkách Beskyd. Zajímavá byla možnost porovnat stav pralesa v národních parcích, protože u nás se v takovém stavu již pralesy nedochovaly. Osvědčil se model struktury hospodaření státních lesů, kdy státní lesy obhospodařují většinu výměry lesů a zároveň zabezpečují i ochranu přírody a přidruženou výrobu. V lesích ve správě státních lesů je čisto, nejsou zde viditelné výrazné nedostatky v hospodaření, daří se včas zpracovávat kalamity. Problémem je, že soukromí vlastníci nepodléhají takové regulaci jako v ČR, což způsobuje devastaci lesa (neřízené těžby, absence zalesňování, eroze půdy). Díky působení našich lesníků v minulosti má Česká republika v oblasti lesního hospodářství v Bukovině výbornou pověst. To dává do budoucna velmi dobré možnosti pro spolupráci v rámci lesnického školství a výzkumu a usnadňuje našim subjektům podnikajícím v lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu vstup na rumunský trh. Problematická je oblast hrazení bystřin a údržby vodních toků, kdy stát přestal tyto činnosti dotovat a tudíž dochází k erozi svahů a povodňovým škodám. K výše uvedenému lze konstatovat, že exkurze splnila svůj účel a přinesla řadu nových poznatků.
Ing. Robert Veselý
Ing. David Vrbka